श्रीभगवानुवाच । ऊर्ध्वमूलमधःशाखमश्वत्थं प्राहुरव्ययम् । छन्दांसि यस्य पर्णानि यस्तं वेद स वेदवित् ॥१॥
śrībhagavānuvāca । ūrdhvamūlamadhaḥśākhamaśvatthaṁ prāhuravyayam । chandāṁsi yasya parṇāni yastaṁ veda sa vedavit ॥
अधश्चोर्ध्वं प्रसृतास्तस्य शाखा गुणप्रवृद्धा विषयप्रवालाः । अधश्च मूलान्यनुसन्ततानि कर्मानुबन्धीनि मनुष्यलोके ॥२॥
adhaścordhvaṁ prasṛtāstasya śākhā guṇapravṛddhā viṣayapravālāḥ । adhaśca mūlānyanusantatāni karmānubandhīni manuṣyaloke ॥
न रूपमस्येह तथोपलभ्यते नान्तो न चादिर्न च सम्प्रतिष्ठा । अश्वत्थमेनं सुविरूढमूलम् असङ्गशस्त्रेण दृढेन छित्त्वा॥३॥
na rūpamasyeha tathopalabhyate nānto na cādirna ca sampratiṣṭhā । aśvatthamenaṁ suvirūḍhamūlam asaṅgaśastreṇa dṛḍhena chittvā ॥
ततः पदं तत्परिमार्गितव्यं यस्मिन्गता न निवर्तन्ति भूयः । तमेव चाद्यं पुरुषं प्रपद्ये । यतः प्रवृत्तिः प्रसृता पुराणी ॥४॥
tataḥ padaṁ tatparimārgitavyaṁ yasmingatā na nivartanti bhūyaḥ । tameva cādyaṁ puruṣaṁ prapadye । yataḥ pravṛttiḥ prasṛtā purāṇī ॥
निर्मानमोहा जितसङ्गदोषा अध्यात्मनित्या विनिवृत्तकामाः । द्वन्द्वैर्विमुक्ताः सुखदुःखसञ्ज्ञैर्-गच्छन्त्यमूढाः पदमव्ययं तत् ॥५॥
nirmānamohā jitasaṅgadoṣā adhyātmanityā vinivṛttakāmāḥ । dvandvairvimuktāḥ sukhaduḥkhasañjñair-gacchantyamūḍhāḥ padamavyayaṁ tat ॥
न तद्भासयते सूर्यो न शशाङ्को न पावकः । यद्गत्वा न निवर्तन्ते तद्धाम परमं मम ॥६॥
na tadbhāsayate sūryo na śaśāṅko na pāvakaḥ । yadgatvā na nivartante taddhāma paramaṁ mama ॥
ममैवांशो जीवलोके जीवभूतः सनातनः । मनःषष्टानीन्द्रियाणि प्रकृतिस्थानि कर्षति ॥७॥
mamaivāṁśo jīvaloke jīvabhūtaḥ sanātanaḥ । manaḥṣaṣṭānīndriyāṇi prakṛtisthāni karṣati ॥
शरीरं यदवाप्नोति यच्चाप्युत्क्रामतीश्वरः । गृहीत्वैतानि संयाति वायुर्गन्धानिवाशयात् ॥८॥
śarīraṁ yadavāpnoti yaccāpyutkrāmatīśvaraḥ । gṛhītvaitāni saṁyāti vāyurgandhānivāśayāt ॥
श्रोतं चक्षुः स्पर्शनं च रसनं घ्राणमेव च । अधिष्ठाय मनश्चायं विषयानुपसेवते ॥९॥
śrotaṁ cakṣuḥ sparśanaṁ ca rasanaṁ ghrāṇameva ca । adhiṣṭhāya manaścāyaṁ viṣayānupasevate ॥
उत्क्रामन्तं स्थितं वापि भुञ्जानं वा गुणान्वितम् । विमूढा नानुपश्यन्ति पश्यन्ति ज्ञानचक्षुषः ॥१०॥
utkrāmantaṁ sthitaṁ vāpi bhuñjānaṁ vā guṇānvitam । vimūḍhā nānupaśyanti paśyanti jñānacakṣuṣaḥ ॥
यतन्तो योगिनश्चैनं पश्यन्त्यात्मन्यवस्थितम् । यतन्तो ̍ प्यकृतात्मानो नैनं पश्यन्त्यचेतसः ॥११॥
yatanto yoginaścainaṁ paśyantyātmanyavasthitam । yatanto ̍ pyakṛtātmāno nainaṁ paśyantyacetasaḥ ॥
यदादित्यगतं तेजो जगद्भासयते ̍ खिलम् । यच्चन्द्रमसि यच्चाग्नौ तत्तेजो विद्धि मामकम् ॥१२॥
yadādityagataṁ tejo jagadbhāsayate ̍ khilam । yaccandramasi yaccāgnau tattejo viddhi māmakam ॥
गामाविश्य च भूतानि धारयाम्यहमोजसा । पुष्णामि चौषधीः सर्वाः सोमो भूत्वा रसात्मकः ॥१३॥
gāmāviśya ca bhūtāni dhārayāmyahamojasā । puṣṇāmi cauṣadhīḥ sarvāḥ somo bhūtvā rasātmakaḥ ॥
अहं वैश्वानरो भूत्वा प्राणिनां देहमाश्रितः । प्राणापानसमायुक्तः पचाम्यन्नं चतुर्विधम् ॥१४॥
ahaṁ vaiśvānaro bhūtvā prāṇināṁ dehamāśritaḥ । prāṇāpānasamāyuktaḥ pacāmyannaṁ caturvidham ॥
सर्वस्य चाहं हृदि सन्निविष्टो मत्तः स्मृतिर्ज्ञानमपोहनञ्च । वेदैश सर्वैरहमेव वेद्यो वेदान्तकृद्वेदविदेव चाहम् ॥१५॥
sarvasya cāhaṁ hṛdi sanniviṣṭo mattaḥ smṛtirjñānamapohanañca । vedaiśa sarvairahameva vedyo vedāntakṛdvedavideva cāham ॥
द्वाविमौ पुरुषौ लोके क्षरश्चाक्षर एव च । क्षरः सर्वाणि भूतानि कूटस्थो ̍ क्षर उच्यते ॥१६॥
dvāvimau puruṣau loke kṣaraścākṣara eva ca । kṣaraḥ sarvāṇi bhūtāni kūṭastho ̍ kṣara ucyate ॥
उत्तमः पुरुषस्त्वन्यः परमात्मेत्युधाहृतः । यो लोकत्रयमाविश्य बिभर्त्यव्यय ईश्वरः ॥१७॥
uttamaḥ puruṣastvanyaḥ paramātmetyudhāhṛtaḥ । yo lokatrayamāviśya bibhartyavyaya īśvaraḥ ॥
यस्मात्क्षरमतीतो ̍ हमक्षरादपि चोत्तमः । अतो ̍ स्मि लोके वेदे च प्रथितः पुरुषोत्तमः ॥१८॥
yasmātkṣaramatīto ̍ hamakṣarādapi cottamaḥ । ato ̍ smi loke vede ca prathitaḥ puruṣottamaḥ ॥
यो मामेवमसम्मूढो जानाति पुरुषोत्तमम् । स सर्वविद्भजति मां सर्वभावेन भारत ॥१९॥
yo māmevamasammūḍho jānāti puruṣottamam । sa sarvavidbhajati māṁ sarvabhāvena bhārata ॥
इति गुह्यतमं शास्त्रमिदमुक्तं मया ̍ नघ । एतद्बुद्ध्वा बुद्धिमान्स्यात्कृतकृत्यश्च भारत ॥२०॥
iti guhyatamaṁ śāstramidamuktaṁ mayā ̍ nagha । etadbuddhvā buddhimānsyātkṛtakṛtyaśca bhārata ॥
ओम् तत्सदिति श्रीमद्भगवद्गीतासूपनिषत्सु ब्रह्मविद्यायां योगशास्त्रे श्रीकॄष्णार्जुन संवादे पुरुषोत्तमयोगो नाम पञ्चदशो ̍ ध्यायः
om tatsaditi śrīmadbhagavadgītāsūpaniṣatsu brahmavidyāyāṁ yogaśāstre śrīkṝṣṇārjuna saṁvāde puruṣottamayogo nāma pañcadaśo ̍ dhyāyaḥ