अर्जुन उवाच । किं तद् ब्रह्म किमध्यात्मं किं कर्म पुरुषोत्तम । अधिभूतं च किं प्रोक्तमधिदैवं किमुच्यते ॥१॥
arjuna uvāca । kiṁ tad brahma kimadhyātmaṁ kiṁ karma puruṣottama । adhibhūtaṁ ca kiṁ proktamadhidaivaṁ kimucyate ॥
अधियज्ञः कथं को ̍ त्र देहे ̍ स्मिन्मधुसूदन । प्रयाणकाले च कथं ज्ञेयो ̍ सि नियतात्मभिः ॥२॥
adhiyajñaḥ kathaṁ ko ̍ tra dehe ̍ sminmadhusūdana । prayāṇakāle ca kathaṁ jñeyo ̍ si niyatātmabhiḥ ॥
श्रीभगवानुवाच । अक्षरं ब्रह्म परमं स्वभावोऽध्यात्ममुच्यते । भूतभावोद्भवकरो विसर्गः कर्मसञ्ज्ञितः ॥३॥
śrībhagavānuvāca । akṣaraṁ brahma paramaṁ svabhāvo ̍ dhyātmamucyate । bhūtabhāvodbhavakaro visargaḥ karmasañjñitaḥ ॥
अधिभूतं क्षरो भावः पुरुषश्चाधिदैवतम् । अधियज्ञो ̍ हमेवात्र देहे देहभृतां वर ॥४॥
adhibhūtaṁ kṣaro bhāvaḥ puruṣaścādhidaivatam । adhiyajño ̍ hamevātra dehe dehabhṛtāṁ vara ॥
अन्तकाले च मामेव स्मरन्मुक्त्वा कलेवरम् । यः प्रयाति स मद्भावं याति नास्त्यत्र संशयः ॥५॥
antakāle ca māmeva smaranmuktvā kalevaram । yaḥ prayāti sa madbhāvaṁ yāti nāstyatra saṁśayaḥ ॥
यं यं वापि स्मरन्भावं त्यजत्यन्ते कलेवरम् । तं तमेवैति कौन्तेय सदा तद्भावभावितः ॥६॥
yaṁ yaṁ vāpi smaranbhāvaṁ tyajatyante kalevaram । taṁ tamevaiti kaunteya sadā tadbhāvabhāvitaḥ ॥
तस्मात्सर्वेषु कालेषु मामनुस्मर युध्य च । मय्यर्पितमनोबुद्धिर् मामेवैष्यस्यसंशयः ॥७॥
tasmātsarveṣu kāleṣu māmanusmara yudhya ca । mayyarpitamanobuddhir māmevaiṣyasyasaṁśayaḥ ॥
अभ्यासयोगयुक्तेन चेतसा नान्यगामिना । परमं पुरुषं दिव्यं याति पार्थानुचिन्तयन् ॥८॥
abhyāsayogayuktena cetasā nānyagāminā । paramaṁ puruṣaṁ divyaṁ yāti pārthānucintayan ॥
कविं पुराणमनुशासितार- मणोरणीयंसमनुस्मरेद्यः । सर्वस्य धातारमचिन्त्य रूप- मादित्यवर्णं तमसः परस्तात् ॥९॥
kaviṁ purāṇamanuśāsitāra- maṇoraṇīyaṁsamanusmaredyaḥ । sarvasya dhātāramacintya rūpa- mādityavarṇaṁ tamasaḥ parastāt ॥
प्रयाणकाले मनसा ̍ चलेन भक्त्या युक्तो योगबलेन चैव । भ्रुवोर्मध्ये प्राणमावेश्य सम्यक् स तं परं पुरुषमुपैति दिव्यम् ॥१०॥
prayāṇakāle manasā ̍ calena bhaktyā yukto yogabalena caiva । bhruvormadhye prāṇamāveśya samyak sa taṁ paraṁ puruṣamupaiti divyam ॥
यदक्षरं वेदविदो वदन्ति विशन्ति यद्यतयो वीतरागाः । यदिच्छन्तो ब्रह्मचर्यंचरन्ति तत्ते पदं सङ्ग्रहेण प्रवक्ष्ये ॥११॥
yadakṣaraṁ vedavido vadanti viśanti yadyatayo vītarāgāḥ । yadicchanto brahmacaryaṁcaranti tatte padaṁ saṅgraheṇa pravakṣye ॥
सर्वद्वाराणि संयम्य मनो हृदि निरुध्य च । मूर्ध्न्याधायात्मनः प्राणमास्थितो योगधारणाम् ॥१२॥
sarvadvārāṇi saṁyamya mano hṛdi nirudhya ca । mūrdhnyādhāyātmanaḥ prāṇamāsthito yogadhāraṇām ॥
ओमित्येकाक्षरं ब्रह्म व्याहरन्मामनुस्मरन् । यः प्रयाति त्यजन्देहं स याति परमां गतिम् ॥१३॥
omityekākṣaraṁ brahma vyāharanmāmanusmaran । yaḥ prayāti tyajandehaṁ sa yāti paramāṁ gatim ॥
अनन्यचेताः सततं यो मां स्मरति नित्यशः । तस्याहं सुलभः पार्थ नित्ययुक्तस्य योगिनः ॥१४॥
ananyacetāḥ satataṁ yo māṁ smarati nityaśaḥ । tasyāhaṁ sulabhaḥ pārtha nityayuktasya yoginaḥ ॥
मामुपेत्य पुनर्जन्म दुःखालयमशाश्वतम् । नाप्नुवन्ति महात्मानः संसिद्धिं परमां गताः ॥१५॥
māmupetya punarjanma duḥkhālayamaśāśvatam । nāpnuvanti mahātmānaḥ saṁsiddhiṁ paramāṁ gatāḥ ॥
आब्रह्मभुवनाल्लोकाः पुनरावर्तिनो ̍ र्जुन । मामुपेत्य तु कौन्तेय पुनर्जन्म न विद्यते ॥१६॥
ābrahmabhuvanāllokāḥ punarāvartino ̍ rjuna । māmupetya tu kaunteya punarjanma na vidyate ॥
सहस्रयुगपर्यन्तमहर्यद् ब्रह्मणो विदुः । रात्रिं युगसहस्रान्तां ते ̍ होरात्रविदो जनाः ॥१७॥
sahasrayugaparyantamaharyad brahmaṇo viduḥ । rātriṁ yugasahasrāntāṁ te ̍ horātravido janāḥ ॥
अव्यक्ताद् व्यक्तयः सर्वाः प्रभवन्त्यहरागमे । रात्र्यागमे प्रलीयन्ते तत्रैवाव्यक्तसञ्ज्ञके ॥१८॥
avyaktād vyaktayaḥ sarvāḥ prabhavantyaharāgame । rātryāgame pralīyante tatraivāvyaktasañjñake ॥
भूतग्रामः स एवायं भूत्वा भूत्वा प्रलीयते । रात्र्यागमे ̍ वशः पार्थ प्रभवत्यहरागमे ॥१९॥
bhūtagrāmaḥ sa evāyaṁ bhūtvā bhūtvā pralīyate । rātryāgame ̍ vaśaḥ pārtha prabhavatyaharāgame ॥
परस्तस्मात्तु भावो ̍ न्यो ̍ व्यक्तो ̍ व्यक्तात्सनातनः । यः स सर्वेषु भूतेषु नश्यत्सु न विनश्यति ॥२०॥
parastasmāttu bhāvo ̍ nyo ̍ vyakto ̍ vyaktātsanātanaḥ । yaḥ sa sarveṣu bhūteṣu naśyatsu na vinaśyati ॥
अव्यक्तो ̍ क्षर इत्युक्तस्तमाहुः परमां गतिम् । यं प्राप्य न निवर्तन्ते तद्धाम परमं मम ॥२१॥
avyakto ̍ kṣara ityuktastamāhuḥ paramāṁ gatim । yaṁ prāpya na nivartante taddhāma paramaṁ mama ॥
पुरुषः स परः पार्थ भक्त्या लभ्यस्त्वनन्यया । यस्यान्तःस्थानि भूतानि येन सर्वमिदं ततम् ॥२२॥
puruṣaḥ sa paraḥ pārtha bhaktyā labhyastvananyayā । yasyāntaḥsthāni bhūtāni yena sarvamidaṁ tatam ॥
यत्र काले त्वनावृत्तिमावृत्तिं चैव योगिनः । प्रयाता यान्ति तं कालं वक्ष्यामि भरतर्षभ ॥२३॥
yatra kāle tvanāvṛttimāvṛttiṁ caiva yoginaḥ । prayātā yānti taṁ kālaṁ vakṣyāmi bharatarṣabha ॥
अग्निर्जोतिरहः शुक्लः षण्मासा उत्तरायणम् । तत्र प्रयाता गच्छन्ति ब्रह्म ब्रह्मविदो जनाः ॥२४॥
agnirjotirahaḥ śuklaḥ ṣaṇmāsā uttarāyaṇam । tatra prayātā gacchanti brahma brahmavido janāḥ ॥
धूमो रात्रिस्तथा कृष्णः षण्मासा दक्षिणायनम् । तत्र चान्द्रमसं ज्योतिर्योगी प्राप्य निवर्तते ॥२५॥
dhūmo rātristathā kṛṣṇaḥ ṣaṇmāsā dakṣiṇāyanam । tatra cāndramasaṁ jyotiryogī prāpya nivartate ॥
शुक्लकृष्णे गती ह्येते जगतः शाश्वते मते । एकया यात्यनावृत्तिमन्ययावर्तते पुनः ॥२६॥
śuklakṛṣṇe gatī hyete jagataḥ śāśvate mate । ekayā yātyanāvṛttimanyayāvartate punaḥ ॥
नैते सृती पार्थ जानन्योगी मुह्यति कश्चन । तस्मात्सर्वेषु कालेषु योगयुक्तो भवार्जुन ॥२७॥
naite sṛtī pārtha jānanyogī muhyati kaścana । tasmātsarveṣu kāleṣu yogayukto bhavārjuna ॥
वेदेषु यज्ञेषु तपःसु चैव दानेषु यत्पुण्यफलं प्रदिष्टम् । अत्येति तत्सर्वमिदं विदित्वा योगी परं स्थानमुपैति चाद्यम् ॥२८॥
vedeṣu yajñeṣu tapaḥsu caiva dāneṣu yatpuṇyaphalaṁ pradiṣṭam । atyeti tatsarvamidaṁ viditvā yogī paraṁ sthānamupaiti cādyam ॥
ओम् तत्सदिति श्रीमद्भगवद्गीतासूपनिषत्सु ब्रह्मविद्यायां योगशास्त्रे श्रीकृष्णार्जुनसंवादे अक्षरब्रह्मयोगो नामाष्टमो ̍ ध्यायः
om tatsaditi śrīmadbhagavadgītāsūpaniṣatsu brahmavidyāyāṁ yogaśāstre śrīkṛṣṇārjunasaṁvāde akṣarabrahmayogo nāmāṣṭamo ̍ dhyāyaḥ